Prohlášení
Vážení přátelé!
Přečtěte si prosím Prohlášení pod tímto textem a pokud se mnou budete souhlasit, uveďte jméno, svou meilovou adresu, které uvedu pod textem, případně zašlete své připomínky.
Když toto prohlášení projde prvním kolem a shodneme se, rozešleme ho a doporučíme občanským iniciativám, politickým stranám, odborářům, které vyzveme, aby se připojili k Prohlášení. Ve třetím kole oslovíme politiky. To by mělo být již koncem srpna.
K vyvrcholení dojde 17.11.2014. K tomuto datumu bychom měli směřovat naše Prohlášení. Buď prožijeme listopad tohoto roku v klidu, nebo nastanou neřízené demonstrace, nespokojnesnost, předhánění, kdo zorganizuje větší demonstraci, jako tomu bylo před 2 roky.
Neberte prosím prohlášení jako analýzu současného stavu, jako podrobný návod řešení. Jedná se o velmi zjednodušené a krátké prohlášení, které nemůže mít více listů než dva. Delší prohlášení by nikdo nečetl a nebral vážně. Nemůžeme proto do něho dostat úplně všechny názory. Můžeme některé formulace a odstavce vyměnit, to ano, ale těžké bude přidávat a rozšiřovat stávající text. Snažil jsem se, aby text obsahoval důvod, proč je prohlášení sepsané, kritiku stávajícího stavu, návrh řešení, které je v přijetí zákonů a v občanské jednotě požadavků na politiky.
Nikdy jsem nebyl politikem a nemíním v politice pracovat. Opravdu mi nejde o kariéru. Podnikám od roku 1990, mám 30 zaměstnanců a jsem ve svých 65 letech plně vytížený. Politiku rád přenechám mladším, ale nebráním se pomoci. Mohli byste se mě zeptat a proč jsem Prohlášení napsal? Napsal jsem toto prohlášení, abych nebyl spoluviníkem. S tímto systémem zápasím už 15 let. Vidím, jak se situace jen zhoršuje. Mám zkušenosti s nevymahatelností práva. Poznal jsem práci české policie, státních zástupců a jejich schopnosti, jak přikrýt stamilionové podvody. Tento systém je založený na jednom velkém podvodu. Mnoho z nás uvěřilo, že budeme žít svobodně.
Je čas se vzpamatovat a postavit se zlu.
Prohlášení.
Doslova jsme unášeni událostmi kolem nás, které nemůžeme sami ovlivnit. Přijímáme je jako nutné zlo, nepociťujeme při tom žádnou radost. Jsme na tom všichni stejně. Někdo má několikaleté zkušenosti s justiční, někdo jiný s exekuční mafií, další nesouhlasí s církevními restitucemi, někdo je poškozený a nemůže se dovolat práva, někdo má oprávněný pocit, že politici ovládají nezávislou policii, státní zástupce a soudce. Všichni víme, že se náš stát 20 let zadlužuje, minimálně stejnou dobu se rozkrádá. Korupce při státních zakázkách okrádají neustále deficitní státní rozpočet. Jedinou současnou ideologií v médiích je primitivní antikomunismus. Mnoho starších lidí si uvědomuje, že jsme v podobné situaci, jako v dobách normalizace. Mnoho ideologie, psaní o tom, kde je pravda a ona je pravda úplně někde jinde.
Kdo by chtěl podrobnou analýzu současného stavu společnosti, chtěl by vědět, o kolik je proti minulosti více sebevražd, jak narostla trestná činnost, jestli je vyšší počet odsouzených, vyšší počet přepadení, kolik lidí u nás nemá práci, byt a jejich příjem je pod hranicí chudoby, tak může nahlédnout do ročních zpráv BIS, Kontrolního úřadu, Statistického úřadu, do zpráv úřadu vlády a dohledat si údaje na internetu, protože ze sdělovacích prostředků se toho mnoho nedozvíme. Nemáme cenzuru, ale novináři chtějí také z něčeho žít. Musí proto podávat zprávy, které je udrží v zaměstnání a nemohou si dovolit takový luxus, že by psali pravdu. Každý pochopí, že bulvár musí psát jen o tom, kdo koho na ulici zkopal a zmlátil nějakou tyčí, kdo okradl a zavraždil důchodce. Otřesná situace je ovšem ve zpravodajství veřejnoprávních sdělovacích prostředků, kde se pravdy opravdu nedočkáme. Propaganda je dnes na úrovni časů normalizace, ale v opačném směru. Krutou pravdu o tom napsal ve své knize Intervence, Noam Chomský, když se zmínil o reklamě na politiky, kteří se dnes prodávají na billboardech jako mýdlo nebo prací prášek.
Vnímáte také, že ve světě se odehrává něco, co jsme nikdy, dokonce ani v době Studené války nezažívali? Chtěl bych v souvislosti s Ukrajinskou občanskou válkou a sestřelením civilního letadla, za současného odstřelování občanských budov v pásmu Gazy, malých válek v Iráku a v Afghánistánu upozornit na mediální přestřelky expertů, odborníků, politiků převážně českých, amerických, na různé hrozby sankcí proti Rusku, ke kterým vydávají prohlášení politici USA a EU. Všimli jste si, že podezřele mlčí politici v Kanadě, Austrálii, Indii, Číně, Norsku, Finsku, Švédsku nebo o jejich názorech naše sdělovací prostředky neinformují? K čemu je OSN? Jak řeší současnou mezinárodní situaci? Nikdo nevíme nic.
A když se vrátím k nám do ČR, tak upozorňuji na rozdíl mezi tím, co je veřejně prezentováno, jako oficiální názory našich politiků a mezi tím, co se objevuje v internetových diskusích, ve stanoviscích občanských iniciativ a hnutí. Do pozadí se dostávají církevní restituce a demonstrace proti nim a na 28.7.2014 se svolává demonstrace před americkým velvyslanectvím proti hrozbě možné 3. světové války. Nebudu sám, kdo si uvědomuje, že my občané můžeme ovlivnit současnou situací tím, jak budeme volit, jak se vyjádříme k politice těch, které jsme zvolili svými zástupci. Měli bychom si uvědomit, že máme 150 registrovaných politických stran, ale o demokracii se u nás nedá mluvit. Máme dalších desítky občanských hnutí a iniciativ. V době internetu není takový problém zjistit, které to jsou a o co usilují. Problém nastává, když se mají domluvit na jednotném postupu. Bez jednoty totiž žádná občanská iniciativa ničeho nedosáhne. Nejsme daleko od situace, ve které poprvé přišla na svět výzva, Proletáři všech zemí spojte se. Na tomto místě vyzývám k postupu podle selského rozumu. Zapomeňme na primitivní antikomunismus, který občanská hnutí oslabuje. Poučme se z naší historie a jednejme podle rozumu, ne podle jakékoliv ideologie. Uvědomme si, že v kterékoliv historické době byly situace, kde nerozhodoval sám jeden politik, ale mocnosti, pakty, mezinárodní smlouvy. Některé historické doby byly pro politiky příznivější, jiné naopak. Ani dnes nerozhoduje prezident Obama, Putin nebo u nás prezident Zeman.
Vydejme my, občané, společnou výzvu a začněme se podílet na uspořádání našeho státu bez oligarchů, bez nenávisti, bez ideologie. Dejme politikům a světu signál, že v tom, v čem musíme žít, to není tolikrát slibovaná demokracie a svoboda, že jsou u nás porušována lidská práva více než kdy v minulosti. My přece nechceme vojenské základny, nepotřebujeme zasahovat ve světě a nutit jiným státům naší kulturu a demokracii, jak to dělá už 60 let CIA a USA. Můžeme v cizích státech třetího světa po dohodě s nimi pomáhat, zřizovat humanitární střediska, nemocnice, stavět elektrárny, šířit vzdělanost v třetích zemích, ale bez samopalů, neprůstřelných vest a obrněných transportérů. Nemluví se vůbec o tom, jak komunistická Čína nikomu nic nevnucuje, ale po celém světě investuje a zejména pomáhá a staví v Africe.
Toto prohlášení nemusí být konečné. Budu rád za připomínky, úpravy, doporučení vzdělaných lidí, občanských iniciativ. Nejdéle do měsíce můžeme mít na světě společné prohlášení s konkrétním datem, ve kterém vyjádříme naše společné občanské stanovisko.
Požadujme od našich politiků změny v policii a vyšetření privatizačních podvodů, vrácení státního majetku, který byl ukraden nebo jeho znárodnění. Požadujme, aby nám byly vráceny naše přírodní zdroje, pitná voda, doly, banky, hutě, strojírenství, sklárny. Vraťme na vesnice zemědělství, potravinovou výrobu a soběstačnost. Zrušme neústavní zákon o církevních restitucích. Požadujme přijetí zákona o referendu, o odvolatelnosti politiků, o jejich trestní odpovědnosti, o přiznání majetku. Teprve potom budou politici vykonávat svou práci ve prospěch státu a ne pro svou osobní potřebu.
V tomto roce bychom si měli připomenout 25 let od změny společenského sytému u nás. Propásli jsme jedinečnou šanci, nechali jsme zadlužit náš stát téměř o 2 biliony Kč, nechali jsme ho rozkrást prakticky ve stejné hodnotě. Budoucí generace se z toho jen tak nevzpamatují. Vyzývám občanské iniciativy, politické strany, abychom se sjednotili a změnili současný stav. Když to neuděláme dnes, v tomto roce, při vzpomínce 25 let od 17.11.1989, tak jsme téměř jistě přišli o vydobytou svobodu a dostali jsme se do neřešitelné situace, která nás donutí k nekontrolovatelnému vývoji a k násilí. Jednejme, dokud je ještě čas. Změna musí přijít. Současný vývoj je neudržitelný.
Ing. Václav Princ, České Budějovice, 24.7.2014, 15.3.2012@seznam.cz
Jiří B a ť a Holešov jirkabat@mujmail.cz
Štefan Kušnir Hradec Králové kusnir.nr.hk@seznam.cz
Vladimír Dvořák, Rumburk berossos@seznam.cz