Nejsem novinářem, ale pokusím se popsat jeden svůj den v Praze dne 22. 5. 2012. Vyjel jsem z Českých Budějovic brzy ráno, protože nejsem spokojen se stávajícím stavem v ČR. Osobně jsem začal vážně pochybovat o právním státu  v ČR před 15 lety. Pochopil jsem, kam směřujeme, když jsem se seznámil s vyšetřováním trestního oznámení na privatizaci Mototechny s.p. v Českých Budějovicích.
https://www.users.qwest.net/~honza/MOTOTECHNA%20PRIVATIZOVANA%20LEGALNE.htm  Proto jsem také přijal pozvánku na zajímavý seminář a zajímám se o politickou situaci kolem nás.

Do Prahy jsem jel na seminář „Vztah státu a církví – církevní restituce, který pořádala paní Lenka Procházková. Na jejím semináři vystoupili odborníci, profesoři, právníci a historik. Někteří z přednášejících se zabývají problematikou církví již 20 let, pracovali v zahraničí a mají k tématu co říci.  Vystoupili prof. JUDr. Václav Pavlíček, doc. JUDr. Vladimír Mikule, JUDr. Jan Kudrna, JUDr. Pavel Pilecký a další.  Seminář se konal ve Sněmovní č.1 a byl určen hlavně poslancům a omezenému počtu pozvaných hostů.  Přestože byl seminář velmi dobře připravený a svým obsahem zajímavý, z poslanců byli přítomni cca 3, celkem bylo na semináři přítomno asi do 20 osob. To byla velká škoda.

Na semináři byla přednesena historická fakta o nabývání a pozbývání, vracení a zabavování církevních majetků od roku 1800 až do současnosti. Jednoznačně z historie vyplývá, že náš stát po roce 1948 žádný majetek církvím nezabavil, že dokonce vyplácel plat církevním hodnostářům a financoval provoz památkově chráněných církevních objektů. Církevní majetek byl vždy majetkem veřejnosti a to již od dob panovníků v Evropě. Proces vyrovnávání s církví začal ve Francii již v roce 1790.  V roce 1948 byl u nás sepsán arcibiskupem Beranem církevní majetek, byl vytvořen Státní úřad pro věci církevní, instituce Náboženský fond, později Náboženská matice.
Přednášející připomněli historické období mistra Jana Husa, porážku stavovských stavů v bitvě na Bílé hoře, praktiky církve k vynucování poslušnosti nevěřících, jejich mučení, zabíjení a násilné donucování ke křesťanství, zpochybněn byl také způsob nabývání církevního majetku v minulých stoletích. Ke katolické víře byl národ nucen mečem, krví, ve vězení, zabavováním majetku českých pánů.  Seminář nebyl namířen proti církvím samotným. Přednášející připomněli nezastupitelnou úlohu církví v minulosti i dnes.
Nejsem kompetentní k tomu, abych vypsal celý seminář. Obsah semináře bude na internetu zveřejněn paní Procházkovou a panem Dvořákem.  Snažím se jen ve stručnosti popsat, o čem se na semináři přednášelo.  Obsáhle se mluvilo o restitucích fyzických osob a jiných pravidlech pro restituci církevního majetku a to také ve vztahu k datu 25. 2. 1948, neprolomení tzv. Benešových dekretů. Vzniká vysoké riziko podávání stovek žalob, pokud bude zákon o církevních restitucích v navržené podobě schválen.  Nemohu se zbavit dojmu, že zákonodárci nemají dostatečné informace a budou hlasovat o zákonu bez svědomí, jen podle stranického diktátu.  Připravuje se tak po malé a velké privatizaci poslední, třetí tunel na státní majetek a zadlužení budoucích generací. Rozhodujeme o těch, kteří nejsou ještě na světě a připravujeme jim neootrokářský politický systém.  Hovořilo se o neexistujícím seznamu tzv. církevního majetku, který by měl být předán církvím, o neprůhledném ocenění majetku a také o možnosti, že do hodnoty majetku, který by měl být církvím vrácen, byl započítán majetek, který byl vrácen za premiéra Tošovského.  Nabízí se otázka, proč se brání vláda a koaliční vládní, politické, strany tomu, aby se o církevním majetku vedla odborná diskuse, aby musela církev prokázat nabytí majetku a jeho zabrání tak, jako to musely provádět fyzické osoby, které uplatňovaly nárok na restituce.
 

Occupy Wall Street na Klárově v Praze.

Po semináři jsem zamířil na Klárov, kde postavili na trávníku nedaleko budovy vlády členové SKDE asi dvě desítky stanů, mají zde petici, ozvučené auto a pronášejí ke kolem jdoucím proslovy.  Hlavní osobou je zřejmě pan Ponert, rozhořčeným diskutujícím byl právě pan JUDr. Hörl. Aktivity SKDE 22. 5. 2012 byly zřejmě v souvislosti s pochodem odborářů ze Žižkova z domu odborů k budově vlády, které se snažil doprovázet svým ozvučeným autem i pan Ponert, opět za asistence Policie ČR.

Pan Ponert ve svém projevu k lidem napadal Holešovskou výzvu, že tato výzva odmítá SKDE, ale oni nechají klidně Holešovskou výzvu mluvit i do svého mikrofonu.

Po projevu si mě pan Ponert všiml a přistoupil ke mně. Pozdravili jsme se, podali jsme si ruku a krátce jsme diskutovali.  Nabyl jsem dojmu, že kdybych mluvil s každým, kdo zastupuje SKDE jen ve dvojstranném hovoru, tak bychom si rozuměli a dohodli se.  Nenastal žádný problém.  Problém byl, když policisté hledali možnost, jak pana Ponerta vykázat s autem z veřejného prostranství.  Pan Ponert setrvává na svém názoru, že já nerozumím 17 bodům SKDE, ale na diskusi k nim jsme se nedostali.  Já musím trvat na tom, aby měla akce smysl, musí mít reálnou filosofii, strategii a musí jí vést důvěryhodné osoby. Sám pan Ponert připustil, co se všechno o něm píše v negativním smyslu, ale nepřipouští si, že by to bylo na škodu veřejné věci.

Odborářská demonstrace 22. 5. 2012 a demonstrace zemědělců 23. 5. 2012.

Tento zápis svých dojmů z 22. 5. 2012 píši ve chvíli, kdy ve zprávách probíhají informace o protestech zemědělců blokádami dopravy na státních silnicích. Zemědělci chtějí upozornit na zrušení „Zelené nafty“.  Demonstrace odborářů 22. 5. 2012 nezaznamenala žádné větší ohlasy sdělovacích prostředků a ani pro odboráře zřejmě neměla větší význam. Na 24. 5. 2012 povolává SKDE muže do ulic povolávacím rozkazem.  Dovolil bych si předpokládat, že bude pan Ponert velmi zklamaný z účasti i z výsledku.

Připomněl bych znovu všem občanům v ČR. Je také možné, aby zdravotníci demonstrovali v pondělí, učitelé v úterý, odboráři ve středu, zemědělci ve čtvrtek, v pátek občanské iniciativy a 30. 5. 2012 budou v ulicích Prahy senioři v počtu do 6.000 osob. Vůbec nic se nestane.  Nedokážeme se sjednotit, nedokážeme se podřídit společnému zájmu.  Píšeme prohlášení, výzvy, dokonce Chartu 2012, zakládáme Ano 2011, Občané.cz, Občané 2011, Holešovskou výzvu, Holešovské hnutí 2012 a mnoho dalších iniciativ. Zřejmě je to naše národní vlastnost. Určitě je dobře, když se ve všech koutech republiky aktivizují občanské iniciativy, už méně je dobré, že je představují občané do 20 až 50 lidí bez ochoty naslouchat jiným, zapojit se, podřídit se společnému zájmu.

ČMKOS a Rada seniorů v Praze 17. 5. 2012.

Minulé úterý se mi podařilo domluvit si schůzku s panem Zavadilem, předsedou odborářů organizovaných v ČMKOS a následně také s panem Pernesem,  předsedou Rady seniorů.  Snažil jsem se oběma pánům vysvětlit, jak je důležité spojit všechny iniciativy. Oba pánové mají zavedenou organizační strukturu, mohli by pomoci ke koordinaci občanských iniciativ. Proto jsem se snažil, aby demonstrace Rady seniorů 30. 5. 2012 dostala větší obsah než důchody seniorů. Velice lituji, ale výsledek mé cesty do Prahy z Českých Budějovic je jedna velká nula.
Dozněla akce STOP vládě, zůstali jen nepoužité plakáty v sekretariátech.  Na plakátě je vyjmenovaných asi 50 odborářských organizací, konfederací a asi 4 občanské iniciativy, které s odboráři spolupracují již delší dobu.  Zajímavé by bylo, kdybychom věděli, kolik jejich zástupců bylo na náměstích 21. 4. 2012.  Akce odborů se totiž zúčastnilo velmi mnoho lidí neorganizovaných v odborech, stejné platí i o akcích občanských iniciativ, které se za odbory schovávají.  Tímto pohledem měla demonstrace pro ČR, nejenom na Václavském náměstí 15. 3. 2012, ale i na náměstích větších měst, větší význam.  Bylo to také zásluhou pana Ponerta a jeho ozvučeného auta.  Pan Ponert si však neuvědomuje ke škodě nás všech, že na náměstí mezi lidmi nebyla jeho myšlenka, ale jen jeho auto, ale myšlenka byla Holešovské výzvy.  Chyba sdělovacích prostředků, zejména Parlamentních listů je v tom, že neinformují objektivně nebo neinformují o situaci v zemi vůbec nebo z části nepravdivě. Za Holešovskou výzvou není pan Jaroslav Popelka. Ten pán zničil Holešovskou výzvu ke škodě občanů ČR, ale určitě jí nezaložil a nikdy nebyl voleným představitelem Holešovské výzvy.

Velkou chybou je, že každý, kdo zakládá iniciativu, demonstraci, musí mít zřejmě pocit, že je „pupkem ČR“.  Běda tomu, kdo by měl jiný názor, nebyl by veřejně známý, jinak by mluvil než ostatní a samostatně by chtěl jednat.  Má svobodu, tak ho necháme, ať jedná, říkají si ostatní.  Každý nakonec zůstává znechucen, sám, výsledek je stále NULA.  Sami zůstávají i odboráři.  Na ulicích se zmítá několik lidí z SKDE, na silnicích se motá několik zemědělských strojů asi naposledy s dotací na naftu, Táňa Fischerová založí asi Chartu 2012, Občané.cz zřejmě zase založí iniciativu NEO 2012, když NEO 2011 a 15.000 podpisů nezměnilo stav ve společnosti.  Ušlechtilá myšlenka je potřeba. Pokud zůstane osamocena, bude zničena.  Právě nám ohlásili sdělovací prostředky, že vláda pro příští rok zvýšila o 1% DPH a zrušila Zelenou naftu.  Naprosto ignorovala protesty lidí v ulicích, protesty odborářů a vysmála se i zemědělcům.  Zemědělské stroje končí protesty v ulicích a vrací se poslušně do garáží.  Někdo zřejmě potřebuje, aby vůbec zemědělské stroje nevyjely a skončily ve šrotu. Co kdybychom byli levnější ve výrobě  potravin. Potravinovou soběstačnost jsme už ztratili a nic se stejně nestalo. Nestane se zase vůbec nic!

Přeji nám občanům, abychom se hodně brzy vzpamatovali a začali společně vyjednávat. Naše společnost potřebuje učitele, lékaře, ale také lidi řemesel, hajného, údržbáře, kominíka.  Nikdo nemá klíč k řešení. Ty klíče držíme v ruce všichni. Proto je důležité i „Klíčové hnutí“, ale nemělo by zůstat osamocené. 
Vzpamatujme se velmi rychle. Hrozí nám zánik státu, anarchie. Tato arogantní vláda, arogantní prezident nemají zájem s občany vyjednávat a vykonávat službu občanům.

Rozpory Policie ČR a Státních zastupitelství všech stupňů jen vyhovují tomuto systému panující oligarchie.  Nečinnost trestněprávních orgánů tuší již každý. Tento neprávní stav v ČR vyhovuje jen velkým zločincům.  Samozřejmě, že ne těm, kteří vykradou dům nebo ukradnou auto. Nejlépe je krást ve velkém a na nejvyšší úrovni. Ukradnou nám stát, pozemky, lesy, rybníky, podniky. To už nebude nikdo vyšetřovat. Kdyby se našel poctivý vyšetřovatel, který by nevzal úplatek, tak ho zničí nebo donutí, aby se zastřelil. Krmit nás budou, čím budou potřebovat a ne tím, co nám chutná. Banky, nadnárodní společnosti drží v rukou bič i cukr.

Všichni se shodneme na následujících principech. Vycházím z obsahu všech prohlášení odborářských, občanských iniciativ a z toho, co SKDE hlásí z tlampačů na náměstích:

1.  Stát je zadlužován, rozkrádán, korupce dosahuje miliardy ztrát z našeho společného majetku.  Stát neumí vybírat daně a trestat velké podvodníky.  Umí ale zvyšovat daně pracujícím lidem.
2. Policie ČR, státní zastupitelství, soudy jsou zkorumpované a nefunkční. Občan se nedovolá práva. Předvídatelnost práva není. ČR není právním státem.
3. Vláda, parlament, neřídí stát ve prospěch občanů. Hlavním zájmem volených zástupců a úředníků je osobní zbohatnutí. Přerozdělování peněz z EU je horší, než bylo přerozdělování v socialistickém státu, jak ho známe před rokem 1989. Náš stát se nevyvíjí podle koncepce, ale podle potřeb nadnárodních monopolů.
4. Bráníme se anarchii, ale jsme neukáznění, anarchií jsme pohlceni. To se projevuje v tom, kterým směrem vláda směřuje svá rozhodnutí s tím, že vědomě jedná proti zájmům lidu a dopouští se vlastizrady.  Volení poslanci nemají svědomí a hlasují podle stranických direkcí a to dokonce i proti svým zájmům a zájmům obcí a měst, kde byli voleni.  Poslanci nenaslouchají občanům, které potřebují jenom v den voleb.  Odboráři se chovají jen tak, jak jim dovolí jejich funkce a strach, občanské iniciativy vznikají a zanikají, když každá hájí jiné zájmy. Nejsme připraveni jednat vlastenecky a hájit společné zájmy.
5. Vším se prolíná ideologie, která nám škodí a oslepuje naše oči a vnímání reality. Neuvědomujeme si, že o všem rozhodují peníze, velké peníze a to naše peníze, které nám všem byly ukradeny.  Přelíváme peníze z obecného, státního majetku do soukromých rukou, které nemají zájem o prospěch občanů této společnosti.  Jsme na nejlepší cestě k sebezničení.

Odpovídám na dvě otázky z čerstvých e-mailů:

1.
Dobrý večer pane Princ,
děkuji za maily, kdo vůbec je ten pan Hlaváček, slyším to jméno prvně a to myslím, že vše podrobně sleduju od 15.3.:) Jinak to vypadá, že zatím to vše "vyšumí do ztracena", HV je podle mě mrtvá a SK-DE se asi už nehne z těch svých 100-200 příznivců. A dnešní akce odborů taky moc lidí nepřitáhla, po 101 jsme si vyslechli projevy,které už známe zpaměti a nic z toho.. Nebo nic z toho, samozřejmě je důležité se stále ozývat, ale z takových akcí si ti gauneři hlavu lámat nebudou:)
Mika Karlos

Odpověď:
Pan Hlaváček je stoupencem SKDE.  Respektuji jeho názory. Problém je v tom, co jsem popsal v případě pana Ponerta.  Jediný správný směr udává podle výkladu SKDE a podle pana Hlaváčka  jen SKDE a ostatní jsou přítěží.  Netuší, že jednají neproduktivně a sami. Také sami zůstanou.  Víc zjistíte z celého textu, který Vám posílám.
Václav Princ

2.
Obdržel jsem kopii korespondence s panem Baťou:
Dobrý den pane Baťo, já jsem se mnohokrát snažil Vám všem  trpělivě vysvětlovat a prosil Vás o předložení lepšího návrhu do diskuze, neviděl jsem dodnes žádný jen kritika a hloupá přirovnání k fašismu.
Takže jsem nabyl dojmu, že i kdybychom přinesli " modré z nebe a ráj na zemi " bude to špatně protože je to od nás.
Ale sami jste nepředložili nic.
HV šla proti všem ale bez vlastního programu což jsem kritizoval od počátku.
A tak se ptám co vlastně chcete dosáhnout a co nabízíte ostatním?
S pozdravem J.Hlaváček

Odpověď:
Pane Hlaváčku, omyl je v tvrzení, že Holešovská výzva šla proti všem.  Holešovská výzva, ne pan Popelka, ale Princ, Baťa si kladla za cíl spojit všechny občanské iniciativy a odboráře ve společný postup v protestech. Holešovská výzva měla program. Neměl ho pan Jaroslav Popelka, se kterým  SKDE začala spolupracovat a Holešovskou výzvu společně s ním diskreditovala a zničila.
Zřejmě si nestačíte všimnout toho, jak se vyjadřujete demagogicky.  Kdybyste zařídili blaho pro všechny a ráj na Zemi, my jsme nemuseli pro to nic udělat, tak budeme určitě souhlasit s tím, když nám snesete modré z nebe.

Píšete, že nic nenabízíme. My nabízíme
1. společný postup, sjednocení občanských iniciativ a opozice:
2. Zastavení rozkrádání a zadlužování ČR
3. Z toho důvodu vyzvat vládu k podání demise, totéž v případě prezidenta ČR. Jedině tak můžeme zabránit protilidovým opatřením této vlády.  Odmítáme církevní restituce.
4. Demokratickou cestou řešit problémy země, vyšetřit trestné činy z doby privatizace, korupce a zestátnit ukradený majetek.
5. Odmítáme anarchii, ideologické recepty, pravou i levou demagogii a vysávání země nadnárodními společnostmi.
6. Vrátit lidem víru v morálku, důvěru ve stát, docílit přijetí společné koncepce rozvoje ČR a nápravy chyb posledních 20 let. Chceme opravdu snížit byrokracii a zlevnit stát, snížit administrativu a šetřit tam, kde se ztrácí peníze. Současně pracovat na zvýšení příjmů z podnikání a z vlastní výroby. Chceme vrátit důstojný život lidem v práci, v nemoci , ve stáří tím, že zaručíme zjednodušení , srozumitelnost a dlouhodobost platnosti zákonů v ČR.
7. Předně bychom se chtěli pokusit o zlepšení školství, abychom neměli hloupé děti, jak by si někdo mohl přát, zvýšit vzdělanost národa a přesvědčit lidi, že by se neměli za své vzdělání stydět, protože ho potřebují i v boji na ulicích a při křičení do mikrofonů v ozvučeném autě.
Je totiž velmi smutné, když člověk, který si neumí srovnat  příčiny, následky,  napadá starší, vzdělanější a zkušenější občany, kteří  nesouhlasí s hloupými názory.

Vidíte, že máme stejné názory jako SKDE.

Václav Princ, České Budějovice, 23. 5. 2012