Jak to bylo v roce 2012 s občanskými iniciativami?

Domnívám se, že ve vyjádřeních různých občanů, ve snaze se individuálně prosadit, je mnoho myšlenek, ale velmi málo rozumu.  Dobrá myšlenka nepotřebuje obhajovat. Dobrá myšlenka se prosadí sama.  Již v roce 2011 bylo několik občanských iniciativ, které poukazovaly na současnou morální krizi ve společnosti a potřebu jejího řešení jinak, než prosazovala vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska.

Na podzim 2011 se začaly objevovat první protesty proti vládě. Tyto protesty zastřešily odbory, zejména ČMKOS, které uspořádaly několik demonstrací, dokonce pokus o stávku. Pravicový a bulvární sdělovací prostředky včetně ČT a ČRo tyto pokusy o neparlamentní opozici k reformám vlády Petra Nečase označily za nezdařené, za projevy lůzy.

Ke sdělovacím prostředkům proto několik poznámek. Sdělovací prostředky v době neexistence zákona o cenzuře mají takovou samocenzuru, že se nám lidem, čtenářům, divákům a posluchačům o tom ani nezdá. Sdělovací prostředky jsou převážně soukromé a pokud jsou státní, tak se jako soukromé chovají. Jestliže platíme poplatky za státní rozhlas a televizi, tak prakticky vyhazujeme své peníze, protože státní sdělovací prostředky nám nepřináší pravdu a nepředkládají objektivní informace. Podruhé vyhazujeme peníze, když platíme ze státních prostředků radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která nekoná, přestože by konat měla. Minimálně by si měla rada pro rozhlasové a televizní vysílání všimnout nevyváženosti vysílaných zpráv. Nikde nejsou ve sdělovacích prostředcích uváděny názory občanů, občanských iniciativ o situaci v zemi. Sice se můžeme dočíst, že 90% občanů nesouhlasí s touto vládou, ale potom nám to vysvětlí pan poslanec, že nemáme demokracii přímou, ale zastupitelskou. Tedy máme mlčet, protože teď vládnou poslanci. Sice ti samí už 20 let, ale myslí to s námi dobře a upřímně. Sdělovací prostředky, včetně státních se snížily na bulvární úroveň podávání zpráv. Stačí si jen vzpomenout na jakoukoliv vraždu v České republice nebo katastrofu. Například případ ztracené malé Aničky, zničeného domu ve Frenštátu nebo poslední případ patnáctileté dívky, která šla z diskotéky dobrovolně do bytu svého dvacetiletého vraha. Pokud jedete autem a posloucháte ČRo Radiožurnál nebo sledujete zprávy na ČT 24, přestože novináři nemají žádné podrobnosti o případu, slyšíte každých půl hodiny zprávy o kruté vraždě a to po několik dní. Ve snaze novinářů sdělit vždy něco nového o okolnostech vraždy,  dovídáme se postupně podrobnosti kruté vraždy utýrané mladé dívky až do detailů. Také z tohoto důvodu tvrdím, že neprožíváme krizi jen ekonomickou, ale i morální.  Za současný stav společnosti nese plnou odpovědnost parlament, sdělovací prostředky a trestněprávní orgány.

Není proto nic divného, že se šíří informace o aktivitách občanských iniciativ jen po internetu. Internet je velmi dobrý pomocník v komunikaci. Jeho problémem je anonymita autora sdělení, subjektivní popis situace a velmi často neslušnost, primitivnost a vulgárnost některých sdělení. Neexistují tak žádné seriózní diskuse o možných řešeních. Na druhé straně existuje na internetu řada blogů vzdělaných lidí, kteří se snaží o nejlepší vlastní hodnocení. Hodnotí a popisují události posledních 23 let, prezentují vlastní názory na stav současné společnosti. Jsou to spisovatelé, individualisté. Nedozvíte se nikde návrh řešení, snahu o spojení sil k prosazení nějakého řešení současného stavu.

Krátká poznámka k trestněprávním orgánům. V této zemi může vládnout vláda složená ze sebelepších odborníků, můžeme mít výborný program rozvoje společnosti, se kterým budou souhlasit všechny politické strany a občané. Demokracii ale u nás nebudeme mít nikdy, pokud tu nebude právní stát a nebude fungovat nezávislá Policie ČR a nezávislá soustava státních zástupců, o soudech nemluvě. Není možné, aby v zastupitelské nebo jakékoliv demokracii byli poslanci, vláda občanům neodpovědní,  beztrestní a neodvolatelní.

Z této situace jsem vycházel na konci roku 2011. V ČT vystoupil po nezdařených demonstracích na podzim roku 2011 předseda ČMKOS, který oznámil ústup odborářů, kteří nebudou organizovat žádné demonstrace proti vládě dříve, než budou mít podporu občanů.

Proto vznikla Holešovská výzva. Uvědomil jsem si, že parlamentní opozice nemá sílu odhlasovat nedůvěru vládě. Odboráři jsou ve svých snahách o prosazení řešení osamoceni. Jediným řešením současné situace jsou nové volby, nově zvolení poslanci a nová vláda. Následovat může potom audit chyb posledních 23 let, z toho může vzejít návrh řešení současné situace, které by bylo možné předložit k veřejné diskusi.

Příčiny současné ekonomické a morální situace ve společnosti již vnímáme z 90% všichni shodně.   Naše země je rozkradena, nemáme průmysl, zemědělství. Naše země je zadlužená a vláda není schopna najít řešení. Kapitalismus u nás selhal, protože jsme se podle Václava Klause prý učili. Přesněji, učili se někteří nejbližší Václava Klause pod jeho vedením krást velké státní podniky. Jinak jsem si nevšiml, že by se tu chtěl někdo něčemu učit. Za této situace musí současná vláda, neschopná řešení, skončit. Občané chtějí nové volby do parlamentu a novou vládu složenou z kompetentních odborníků. Když jsem dostal v internetové diskusi dotaz od svého přítele z Holešova, jak bych to řešil, předložil jsem návrh. Musíme se sejít a svolat konferenci, kde dostanou příležitost zástupci odborářů, asociací, představitelů občanských iniciativ a všichni předloží svá stanoviska. Na konferenci, budeme hledat shodu a podporu občanů v České republice k vyjádření nesouhlasu s touto vládou, kterou požádáme o podání demise. To všechno je nutné provést bez politické ideologie a demagogie, bez anarchie. Svolali jsme první jednání k návrhu do Holešova. Tam jsme se shodli. Následně však vznikaly dohady o tom, kdo je levicový, kdo je kompetentní vést Holešovskou výzvu.   Paradoxem pravicově orientovaných občanů je, že odmítají na základě argumentů primitivního antikomunismu levici, zejména KSČM, ale přitom chtějí odvolat vládu ovládanou pravicovými politickými stranami. Druhým paradoxem je, že odmítají levici a současně chtějí prosazovat levicové cíle z programu KSČM. Všichni ti, co šíří tzv. myšlenky SKDE a svou pravdu, nejsou schopni pochopit, že vedou sebe i společnost k chaosu. Pokud platí pravidla a zákony v zemi, měli bychom se těmito zákony řídit a neporušovat je. Holešovskou výzvu rozbili lidé prahnoucí po moci, neschopní se sami uživit, vzdělávat se a racionálně uvažovat v  širších souvislostech a ve vzájemné shodě. Holešovská výzva měla jediný cíl. Tím cílem bylo spojení občanských iniciativ a občanů k veřejnému projevu nesouhlasu s reformami vlády Petra Nečase.  Měli jsem jediný požadavek, aby vláda a prezident republiky do 15.3.2012 podali demisi a byly vypsané nové volby do parlamentu a prezidenta republiky. Holešovskou výzvu , která měla sjednocovat, rozbil Jaroslav Popelka a Zdeněk Ponert. Nejdříve se spojili, aby zlikvidovali autora Holešovské výzvy a jeho spojence z Holešova, údajně pro levicovou orientaci. Přitom nepochopili jednoduchou tezi. Aby demonstrace občanů a případně odborářů byla úspěšná, musí se zapojit do protestu proti pravicové vládě pochopitelně i voliči levicových politických stran. Odboráři se k Holešovské výzvě právě z důvodu zmatených prohlášení Jaroslava Popelky a Zdeňka Ponerta nepřidali. Distancovali se od Holešovské výzvy. Holešovskou výzvu Popelka a Ponert rozbili v samém počátku. Její myšlenka byla tak silná proto, že byla tak jednoduchá. Oba pánové však nepochopili Holešovskou výzvu, ale její jméno používali dál.

Odboráři založili platformu STOP vládě, která kopírovala demonstraci Holešovské výzvy z 15.3.2012 a  uspořádala 21.4.2012 druhou akci proti vládě, která měla již 100.000 účastníků.  Svou úlohu sehrály sdělovací prostředky, které neinformovaly veřejnost objektivně a akci i odboráře již podruhé zesměšňovaly. V současné době se STOP vládě zřejmě zhroutila.

Z původní Holešovské výzvy nezbylo prakticky nic a nikdo. Žádná myšlenka ani účastník. Jak se objevil Jaroslav Popelka na prvním jednání Holešovské výzvy nevíme. Víme však zcela přesně, že Jaroslav Popelka profesionálně rozbil původní úspěšné občanské hnutí. Následně vznikla v průběhu roku 2012 celá řada dalších občanských iniciativ, které se postupně také rozpadly. Z celé Holešovské výzvy zůstal sám Jaroslav Popelka, který dnes organizuje "pompézní" akci proti vládě 7.4.2013. Jeho velikášství se projevovalo vždy prohlášením, že po republice vyjedou ozvučená auta, tisíce letáků zaplaví všechna města. Je proto zcela legitimní otázka, kde Jaroslav Popelka získal spojence a finanční prostředky na organizování takové akce? Nevím, jak jsou informované trestněprávní orgány a finanční úřady, ale Jaroslav Popelka vyzýval k podpoře Holešovské výzvy a důvěřiví občané mu posílali peníze na jeho osobní účet. Pokud má být politika čistá, měly by prokazovat své hospodaření, příjmy a výdaje všechny politické strany, ale také pan Jaroslav Popelka. Také na něho se zřejmě vztahuje  účetní a daňový zákon. Otázkou je také, jak žije Jaroslav Popelka svůj osobní život, jak si vydělává, kde bydlí a co ho živí. Občané mají právo vědět, kdo se samozvaně staví do čela údajné revoluce, abychom nedopadli ještě hůř, než vidíme dnes.
Je proto legitimní otázka, kdo za demonstrací dne 7.4.2013 skutečně stojí, kdo jí financuje a kdo z toho má mít užitek. Všechna jména tzv. exilové vlády jsou tajná? Po internetu se šíří výzvy k účasti na demonstraci se siláckým prohlášením, že dojde k násilnému vymetení vlády z úřadu vlády a převzetí moci v zemi. Nevím jestli ještě žiji v normální společnosti nebo se mám podřídit a smířit s anarchií? Kde je jaká etika? Kdo si tu hraje na revolucionáře? Pokud mohu mluvit za sebe, tak nerad kupuji zajíce v pytli a ani v tomto případě nemohu podpořit záměr Jaroslava Popelky, který avizuje na neděli 7.4.2013.  Jaroslav Popelka se zřejmě spojil s  Vítem Bártou. Je to tedy tak, že soukromé peníze kontroverzního podnikatele podnikajícího na půdě parlamentu se pokusí odstranit vládu Petra Nečase a dosadit si svou soukromou vládu? Má soukromá vláda Víta Bárty  převzít moc ve státě s využitím toho, že je 90% občanů nespokojených se současným stavem řízení země? Co budou ale občané říkat na to, co nastane den po té, to si nedovedu představit. Připomínám, že Holešovská výzva odmítala anarchii, kterou tady Jaroslav Popelka, jak se zdá, se snaží přivést až k pořádnému fiasku.

Souhlasím s tím, že tato vláda nemá právo už vládnout, protože nemá podporu 90% občanů a je podporována v parlamentu nevolenou politickou stranou LIDEM s převahou 1 hlasu.  Tato vláda je nelegitimní, jako její všechny kroky, zejména její tunely. Za všechny snad je možné připomenout církevní restituce, fotovoltaické tunely, Skarty, důchodové pilíře, IZIP, předražené a zkorumpované státní zakázky, statisícové odměny v polostátních podnicích, na ministerstvech a ve vládě.

Tato vláda není mojí vládou a proto žádám předsedu vlády Petra Nečase o podání demise. Mohl by to být za poslední 2 roky jeho nejchytřejší čin. Mohl by ještě odejít jako neúspěšný, ale čestný občan. Může totiž zabránit chaosu v této zemi, protože k protestům proti jeho vládě se přidají široké vrstvy občanů. Když to nebude 7.4.2013 bude to velmi brzy. Osobně jsem připraven předložit druhý návrh a hledat spojence. Ne však u Jaroslava Popelky a Zdeňka Ponerta. Určitě nejsem ochoten podpořit soukromé aktivity Víta Bárty a jeho soukromou vládu s Jaroslavem Popelkou.

Ing. Václav Princ, České Budějovice, www.holesovskavyzva-nadeje.cz