Co s tím budeme dělat?

Když jsem četl na Britských listech článek od Borise Cveka: „Chtějí malé strany skutečně očistit společnost?“, musel jsem s ním souhlasit. V Česku se politikům mnoho odpouští, i když se na ně zároveň nadává. Je to jako za normalizace: lidé kradli a zároveň nadávali, že se krade.

V čem je problém. Politická strana se nemůže odříznout od společnosti a být lepší, než je společnost sama. Kdyby jakákoliv malá strana zasáhla občany tak, že by získala většinu mandátů v parlamentu , nebyla by už malou stranou. Vznikla by na základě čistých úmyslů, očistit politiku od všech lumpáren, ale musela by nabrat spoustu lidí s nepřehlednou spletí vazeb. Na ně by se navázaly zájmové skupiny a ze strany malé by se stala „normální“ česká politická strana.

Hlavní otázka je tedy nikoli, kdo vyhraje volby a dostane se do parlamentu, ale, zda se ve společnosti skutečně rodí opravdový odpor k podvodům, ke korupci, k manipulování s právem, k právní džungli a k politické neodpovědnosti.

Česká politika, justice, policie, veřejné instituce a podnikatelský prostor ať ve volbách uspěje kdokoliv, se sebelepšími úmysly, bude se muset vypořádat s tím hnojem, který jsme tu za 20 let nebyli schopni vykydat. Musí dojít k posunu k lepšímu nejdříve u občanů.